Když budeme hledat, tak zjistíme, že svět je plný zázraků a milostí

Slova mnohdy nestačí a jsou dokonce i lidé, kteří ani nepomyslí na to, že by je někdy slyšeli. Mám na mysli ty, kteří neúnavně konají dobro a nečekají od těch druhých nic. Mám takových lidí kolem sebe moře, ale je zvláštní, že si to uvědomuji jen vyjímečeně. 

Pro ně všechny je tu malý příspěvek... DÍKY

Přišel jsem zase, po delší době pracovní nepřítomnosti, do svého farního kostela. A pan kostelník S. tam byl, na svém místě, jako vždycky... Faráři se mění, přicházejí a odcházejí, lidé se křtí, přistupují po prvé ke svatému přijímání, berou se, rozvádějí (to už, pravda, ne v kostele...) a mají pohřby... Nevím, kolik let tu pan kostelník slouží, ale nikdy jsem neslyšel, že by něco zanedbal, že by na něco zapomněl anebo něco ze svých povinností nezvládl; nikdy jsem nezažil, že by měl špatnou náladu, že by někomu ublížil anebo řekl někomu něco nelaskavého; slouží, tak, jak to právě potřeba, každému, kdo přijde do kostela, i biskupům i prodavačům Nového prostoru. Chodí už pomaleji, ale slouží pořád.

Musela přijít delší nepřítomnost, abych si jeho přítomnost vůbec uvědomil. Abych se nad ním zamyslel.

Jistě – je svatost mučednictví a svatost vyznavačů, svatost kazatelů, hlasatelů Božího slova mluvících pod vlivem vnuknutí, těch, kdo oslovují tisícihlavé zástupy. Ano. Ale je také svatost tichosti, svatost nenápadnosti a plnění obyčejných povinností.

Je svatost spolehlivosti. Svatost představuje ctnost v hrdinském stupni – a v tomto nabručeném a velmi nespolehlivém světě existuje hrdinství dobré nálady a mučednictví spolehlivosti. Zdravého úsudku a neodkládání na zítřek. Žádného werkoholismu, „jenom“ pracovitosti...

A pak jsem si řekl, že možná právě takový byl v Nazaretu život přesvaté Panny Marie, tedy jeho viditelná, praktická část: nikdo si jí ani nevšiml, nikdo o ní nic nevěděl, jen byla vždycky a za všech okolností tam, kde měla být, a konala to, co bylo právě v tu chvíli potřeba.